úterý 25. dubna 2017

MY HOME STYLE eshop


Je to tak. Můj dávný sen (a obava zároveň) se stal skutečností a já spustila svůj vlastní eshop. Jistě si pamatujete, jak jsem tuhle myšlenku v lednu tady na blogu "vyslovila" poprvé. V hlavě se mi ale honí již pěkných pár měsíců, ne-li let.
A protože eshop spouští také má dlouholetá kamarádka a spoustu věcí kolem něj jsme řešily spolu, vrhla jsem se do toho svého eshopu také. A to na plné pecky. 
Eshop nese název MY HOME STYLE a najdete na adrese www.myhomestyle.cz. S názvem jsem docela bojovala, protože veškeré názvy, které jsem chtěla, už existovaly, a tak jsem zvolila ten, pod kterým již několik let existuje tenhle blog a moje tvorba ho vlastně také odráží. 

V eshopu totiž najdete hlavně bytové dekorace, šperky a fashion doplňky (pokud to mohu takhle honosně nazvat). Časem možná něco přibude, nápadů je totiž spousty (času už méně), ale zatím tam jsou nové hangery (nástěnné dekorace), náhrdelníky a nově také obrázky, psaníčka a spisovky. Ostatně nakoukněte sami. Na fleru bude prodej stále, v omezeném množství, pokračovat.



K tvorbě eshopu jsem si vybrala profláknutý www.shoptet.cz, protože se mi jejich prezentace a řešení hodně líbilo a v praxi se mi to jen potvrdilo. Všechno je intuitivní, přehledné a jednoduché. Přesně tak, jak to mám ráda. Žádný dlouhý hledání a kecičky okolo. Celý měsíc testování je zdarma, což pro mě bylo dost času, abych si eshop naplnila výrobky a vše si řádně připravila a prozkoušela. Po každém úkonu je totiž možné si vše vyzkoušet ve " virtuálním reálném prostředí". I poplatek za provoz, resp. pronájem eshopu, který shoptet nabízí hned v několika variantách, se mi také líbí. Nechtěla bych platit za eshop to, co velké firmy, když tam mám jen pár výrobků. 





No a kdyby mi to, náhodou, nešlo, vypovězení smlouvy je možné hned. To je mi také sympatické, že se člověk nemusí zavazovat k roční či několikaměsíční spolupráci. 
V tomhle ohledu se raději svěřím odborníkovi, než to doma s někým tvořit "na koleni" a přitom na půlku věcí zapomenout. To se mi tady nestane. 
Navíc si přes shoptet zařídíte i EET (moje noční můra do budoucna), vytvoříte obchodní podmínky, formát faktury, objednávky a prostě všechno, co člověk potřebuje.
A to, že si celý eshop nastavíte bez toho, abyste s někým promluvili či napsali slovo, o tom ani nemluvím. Všechno je automatické. O tom by se mi dřív ani nezdálo... 
Pak je na sebe člověk i tak nějak pyšný, že si ten eshop dokázal vlastně zprovoznit tak nějak sám, že áno:))

Tak šup na www.myhomestyle.cz. Jsem zvědavá na vaše dojmy...

úterý 18. dubna 2017

Takové byly....Velikonoce 2017


Letošní Velikonoce byly zase úplně jiné. Suprové. Kluci už totiž chodili hodovat (pomalu si na tohle slovo zvykám, protože my, půvdem Jihočeši, jsme vždy říkali koledovat) oba. Bobík už odříkal celou koledu a Bruňa spíš jen začátek. Hrozně je to ale bavilo. Tak jsem moc ráda, že si tuhle tradici snad osvojí a budou chodit každý rok. Zatím s nimi chodíme s velkým Bobem oba. Bob tedy tak trochu z donucení, protože v Praze se prý nechodilo a on přece nikdy koledovat nechodil, tak neví, proč by chodil teď (proč asi, že???) a já fotím a natáčím, abych měla památku. Občas si připadám jak pitomec. Žádnou jinou maminku ani tatínka jsem dosud šaškovat s foťákem neviděla. No to je jedno. Ty zážitky už se nikdy nevrátí a já to chci mít zdokumentované. Na spoustu věcí člověk časem zapomíná, tak ať mi ty vzpomínky formou fotek zůstanou, pokud zapomenu....





Nejlepší je naše sousedka, která každý rok vyndá na předzahrádku obrovský stůl, kde má pro koledníky vajíčka, sladkosti, nakrájený mazanec, beránka, nádivku a pro dospěláky arzenál alkoholu. Je to úžasný. Vždy je tam u ní nával a skvělý sousedský pokec.




Samozřejmě to, co kluky na koledování nejvíc bavilo, byly sladkosti, protože všude dostali čokoládové figurky, které já jim běžně nekupuji (čokoládové sladkosti nekupuji vůbec kvůli Bobíkovu atopáku). Měli takové malé Vánoce. Kdybych sladkosti neuklidila, byli by schopní rozbalit snad každou čokoládičku či figurku, kousnout do ní jen aby jí ochutnali...
No, hlavně, že se jim to líbilo.



  


Vajíčka jsem letos barvila přírodně. Klasika cibule, pak červená řepa a červené zelí. Z řepy a zelí se vůbec neobarvily, až jsem si někde přečetla, že se mají nechat louhovat ideálně přes noc, tak jsem to u zelí zkusila a povedlo se. Krásně zmodraly. Teda krásně...Všechna vajíčka zflekatěla. Ale umělecky, řekla bych. A tak jsem je ani nebarvila. Tedy, pár cibulových jsem pokreslila černou fixou (šlo to pěkně blbě) a bylo. Mně se líbila taková jaká byla, ale je fakt, že děti koledníky asi moc nezaujala. Spíš braly pamlsky, mi přišlo. Ještě, že naši kluci přinesli vajíčka barevná, takže jsem je přihodila a bylo hotovo. 
Po obědě pak u nás vždy probíhá soutěž o nejlepší velikonoční nádivku. Taky soutěžím. Ne vždy, ale když se mi nádivka povede, vždy donesu... Vše probíhá v místní hospodě, kde se sejdou všichni sousedé (někteří již veselí po ranní hodovačce) a veselíme se dál...
Jaké byly Velikonoce u vás?

čtvrtek 13. dubna 2017

Velikonoční deko


Letos jsem si tak dávala na čas, až jsem tu velikonoční výzdobu skoro nestihla. Tedy už před měsícem jsem sice pověsila vajíčka, ale pak dlouho nic. Dokonce jsem zapomněla zasadit i řeřichu, kterou sázím každý rok a udělá krásnou dekoraci. Velikonoční věnec jsem opět vytvořila z již tři roky starého korpusu z psího vína, jen jsem ho ještě omotala jednou znovu, aby byl hustší. Bohužel je křivý. Ale kašlu na to. Prostě to tak je. Dozdobila jsem ho buxusem a větvičkami třešně. A samozřejmě skořápky a pár peříček. A do porcelánového platíčka na vejce jsem dala loňské a předloňské výfuky. Ještě mám jednu březovou dekoraci, ale ta se mi nějak nepovedla hezky nafotit. Zbytek dekorací tvoří Bobíkovo keramické a další velikonoční výtvory ze školky. Tak to bude asi ještě pár let. Musím říct, že jsem se na to těšila, až budu mít všude vystavené práce dětí. A ta radost, když vidím, jak je Bobajs rád, že to máme doma vystavené a chodí kontrolovat, jak to vyrobil...







pondělí 10. dubna 2017

Aby beránek...


Moje velikonoční radost. Kožený MAROCKÝ TABURET. Odsud. Beránek mě tedy snad nepokaká...
Po taburetu jsem toužila už minimálně dva nebo tři roky. Hned od té doby, co začaly být tak trendy. Jenže jsem musela počkat, až klukům skončí jejich matla patla období (ne, že by bylo úplně pryč). Kluci jakžtakž pobrali rozum, takže hurá, taburet je doma. A radost z něj mají i oni. To budu muset ještě trochu pořešit, aby si aspoň nějakou dobu taburet zachoval svůj tvar...
Musím říct, že vždy, když jsem si tak snila a vybírala jeho barvu, skončila jsem nakonec u přírodní a přirozené hnědé. Nejvíc na ní vynikne to božské zdobení. To je zkrátka nádherný.
K nafocení jsem musela vytáhnout letní kobereček, aby na fotce taburet lépe vynikl. V létě ho budeme mít asi nastálo a na zimu zase vytáhnu těžké teplé peršánky. 
Že je ten bobek krásnej ?





pondělí 3. dubna 2017

Jarmareční


V sobotu proběhl náš velikonoční jarmark. Počasí nám přálo. Bylo božsky. Nálada se mi hned zvedla o 100%. Akorát těch lidí bylo pomálu. A to jsme měli i řetízkáč, skákací hrad a cukrovou vatu! Jestli lidé v tom krásném počasí výletovali nebo pracovali na zahradě, nevím... A nebo to bylo tím, že letos nebyla otevřená hospoda hned vedle? To spíš, protože vždy to na našich jarmarcích poměrně dost žilo.
Děti mi na dílničku nějaké přišly, ale také žádná sláva oproti minulým ročníkům. Aspoň jsem se trochu opálila:)
A večer proběhly první buřty. Mňam !