pátek 2. února 2018

Sním si... o našem podkroví...

Kromě toho, že jsem tady v lázních děsně produktivní (vyrobila jsem už asi 8 lapačů snů -víc najdete u mě na IG), tak mám ještě pořád i dost času číst, přemýšlet, stýskat si po Bruníčkovi a spřádat plány nebo snít.
Třeba o našem podkroví. Některé z pokojů jsou tu podkrovní (ten náš bohužel ne), a tak jsem zase začala snít o tom, jaké to bude, až ten náš starý domek poženeme "vo štok vejš" a uděláme z naší půdy malebné podkroví a tam dětem pokojíčky. (A tím pádem já získám vysněnou pracovnu.) Přesně tam, kde nebude vlhkost, ale zkosené stěny, střešní okna a přiznané trámy.


zdroj
zdroj
My jsme s bráchou jako malí neměli několik let pokojík, spali jsme u našich v ložnici a oni v obýváku (a to jsme bydleli v rodinném dvougeneračním domě...divný, co), ale pak nám táta zrekonstruoval malou půdičku, která byla vedle kuchyně (dům se totiž tak nějak postupně dostavoval - původně byl jen jednogenerační) a udělal nám z ní krásný maličký pokojík, celý podbitý palubkami, se střešním oknem. Zpětně tedy nevím, jak jsme se tam potom oba vešli. Já mám 180 cm a brácha ještě o dost víc, ale prostě nám to tehdy stačilo. A všichni kámoši nám ho hrozně záviděli. Já ho tenkrát měla celý polepený plakáty skupin (grunge byl na vrcholu, že jo) a bráchu jsem tam školila na život :))


zdroj
No a tak bych našim klukům také ráda dopřála velký pokojík v podobném stylu. Přiznané trámy a svoje království, kam si jednou budou vodit holky a my je tam nebudeme otravovat (teda já to určitě "čekovat" budu)....
Na oknech by byly římské rolety (třeba jako tyhle pěkné Velux rolety) a z oken by se koukalo přímo na kopec nebo na naší horní zahradu.

Hmm, tak tenhle prostor bych si nechala líbit. 

Tyhle rolety jsou také od společnosti Velux .

Dětský pokojík už kluci od podzimu mají, ale pořád ho ještě dolaďuji a navíc nám tam vlhne jeden roh a té vlhkosti se nemůžeme zbavit. Zlobí nás tam sousedky garáž, která je tam "naplácnutá". Po rekonstrukci jsme ho zřejmě nenechali dostatečně vyschnout, a tak s tím bojujeme. V létě ho snad nafotím i sem.... Doufám, že do té doby bude mít ještě koberec stejnou barvu (nakonec jsme i přes mé  původní protesty zvolili koberec, protože přece jen jsou kluci ještě malí a hrají si většinou na zemi a podlahové topení nemáme..). 

Jaké je vaše vysněné bydlení? Líbí se vám podkrovní prostory?



Tento post je sponzorovaný a vyjadřuje pouze mou vlastní zkušenost či názor na danou věc/službu.

pondělí 29. ledna 2018

Krajina léčí

pramen Richard
Volby dopadly tak, jak dopadly, a tak je potřeba se z toho volebního šílenství trochu otřepat. Poslední týdny bylo té volební masírky až až....

Tak abych to odlehčila, ukážu vám, jak jsme se tu poslední týden měli. Byla to totiž velká nádhera. Sníh nám tady z toho udělal pohádkovou krajinu. A ta prostě léčí sama. A nejen ta. Hlavně vzduch tady. A taky prameny. Ty tu pijeme celý den a taky s nimi kloktáme a vykapáváme si nos.  Kanystr minerálky si povezu i domů. Říkala mi tu jedna maminka, že se díky kloktání místní minerálky její manžel zbavil chrápání. Sice jen dočasně, ale i to je úspěch. To abych si odvezla celou cisternu pro velkýho Boba. 
Prameny tu jsou celkem tři. Richard,  studená minerální voda hydrogenuhličitano-sírano-vápenohořečnatého typu, čerpaná z hloubky kolem 10 m o teplotě 9°C. Ten pijeme. A potom Helena a Viktor. Přírodní prosté železnaté kyselky hydrogenuhličitano-vápenato-hořečnatého typu se zvýšeným obsahem kyseliny křemičité, vápníku a sodíku, studené, hypotonické. Ty jsou vhodné spíš na kloktání.  A mají projímací účinky. Bílý hrneček je po nich do druhého dne "rezavý"... 
V pátek jsme se byli podívat na Kynžvartském zámku, na kterém mě nejvíc zaujaly krásné přírodní věnce. Ach... . Ostatně se pokochejte sami.  
Už bych ale jela domů. Strašně se mi stýská po Bruníčkovi. To odloučení je fakt dlouuuuuhé...


náš lázeňský dům Libuše


Trošku strašidelné ranní překvapení. Sněhová postava dítěte s dětskou čepicí, sedící před jedním lázeňským domem. Černý humor...

 



a zase ta Libuše










 

pátek 19. ledna 2018

V lázních.... óóó my se máme


Leden byl ve znamení příprav na čtyřtýdenní pobyt v lázní. S Bobíkem a jeho atopickým ekzémem a náběhem na astma (teda jako 1,5 roční prcek měl bronchitidu a od té doby má "dýchátko" - jako prevenci).
Termín jsem sice věděla někdy od listopadu, ale psychicky jsem se na lázně připravovala celou dobu. 
Důvodů bylo víc. Skončila jsem v jedné z prací (byl to omyl, ale zároveň další životní zkušenost a to se počítá) a protože jsem věděla, že pojedu do lázní, novou jsem si zatím nehledala. Úleva po všech stránkách. Až na tu finanční. Holt hypotéka se neptá...
Ale co. Já si jela do lázní odpočinout a užít společný čas s Bobíkem, který je tu moc šťastný. No podívejte na to počasí....kdo by nebyl.
Každý den máme (teda Bobík má, ale já ho všude doprovázím, takže vlastně máme..) ráno nebo během dopoledne lázeňské procedury a pak zbytek dne volno. Bájo...
Blbý jsou pátky. To je bazén. To znamená že já, ztloustnutá o 15 kg do plavek....vedle těch o 20 kg hubenějších babiček, který vypadaj na čtyřicet. (Jako ale jsou tu i "pořádný  maminy" jako já, abych úplně nekecala...). Tak to víš, že mi je stydno, né, že ne... Ale já lázně vzala tak trochu jako odtučňovací kůru, takže na konci snad budu vypadat aspoň o trošku líp.
Taky mám v plánu si tu dojít na lymfatickou masáž. Lymfa mi totiž moc dobře nepracuje, tak ať jí trochu rozproudím... Ale to až přijede velkej Bob na návštěvu a pohlídá Bobíka.
No a Bruník. Toho máme u babičky. Chodí k ní (do její třídy) do školky. A prý je báječnej. Tak snad se mu nebude stýskat. Mně se totiž stýská od prvního dne. A Bobíkovi už taky. První den byl prý rád, že tu Bruňa není, že ho neškádlí, ale třetí den už mu chtěl zavolat....
Jo a já vlastně ještě nenapsala, kde se právě nacházíme. Tak prosím pěkně, v Léčebných lázních Kynžvart. Hned vedle Mariánských lázní. Je to tu moc pěkný, musím říct. A jídlo také fajn. A hned druhý den po příjezdu nám napadla hora sněhu, takže každý den bobujeme, sáňkujeme a trdlujeme venku. 






A je to tedy zároveň i lekce sebeovládání. Rozuměj, my z baráku, zvyklí řvát, zpívat si, bojovat a všechno na plný pecky (tj. řvát jak na lesy a všechno mega prožívat), teď musíme v pokoji skoro šeptat, protože ty zdi jsou snad papírový. No a Bobík, který si tak rád prozpěvuje.... už nás jedna maminka nenápadně naznačila, že "to je ten chlapeček, co včera vzbudil naší Elišku, jak zpíval".... a to bylo, prosím pěkně, venku... No tak ti nevim...
A to ještě musíme cvičit hraní na flétnu (kvůli dýchání)...to bude teprve hudební představení... a vzbuzenejch dětí:))) 

Tak a já jdu motat lapače.... Vzala jsem si sem s sebou "práci", teda vlastně radost. Pořád mě to baví, takže dobrý...

Snad i u vás je trochu sněhu. Relaxaci, zábavě a léčení zdar.

P.S. Představte si, že tu maminky kolegyně (tj. ty, které tu jsou s dětmi na lázeňském pobytu) dávají děti do školky, a to tu nemusíme vařit ani uklízet. Navíc venku třicet čísel sněhu.... Musím říct, že jsem o tom ani minutu neuvažovala (a teda ani mě nenapadlo, že by tu školka byla) a jsem šťastná, že jsi to tu s Bobíkem sami (jedno dítě =  žádný dítě) užíváme, když nemusím chodit do práce a můžu se mu naplno věnovat... No nic, to jen takový zamyšlení...




pondělí 1. ledna 2018

PF 2018.... aneb Rok psa


Rok 2017 byl divoký a pro mě docela náročný. Hodně změn a ne všechny úplně příjemné. Musím říct, že zhruba od září jsem se těšila, až skončí. To vše s vidinou, že ten další rok bude určitě lepší. Nicméně ze všeho špatného se snažím brát ponaučení a vše, to dobré i zlé, nás posouvá dál, takže jsem se toho vloni vlastně strašně moc naučila. A to je fajn.
Také jsem nastoupila do práce a začala mít mnohem méně času a více stresu. A tak i příspěvků tady je mnohem méně. Priority jsou teď už někde jinde. No, musím říct, že hlavně u tvorby pro můj dlouholetý sen, vlastní obchůdek. To byla jedna z těch krásných věcí, která se stala. Teda, ke které jsem vloni našla odvahu.Vám všem moc děkuji za podporu a nákupy😊 Z každé objednávky mám nesmírnou radost a doufám, že se mi časem podaří obchod rozšířit a posunout zase kousek dál.  Novinky kromě eshopu samotného, můžete sledovat i na FB a IG.

A jaký, že ten rok 2018 bude? Jako každý rok sem dávám jeho charakteristiku podle čínského horoskopu. Tam ale nový rok začíná až 16. února 2018. Do té doby stále vládne Kohout.

Od února nás ale čeká rok zemského Psa.
Znamení psa je obecně charakterizováno jako prototyp věrného bojovníka, který nikdy nenechá nikoho blízkého ani vzdáleného ve štychu. Přináší ochranu, oddanost a harmonii, především do rodiny. Čeká nás více optimismu než pesimismu (hurá). 

Hlavním tématem roku 2018 bude podvědomí. Nejen na energetické úrovni poznáme, kdo je kamarád a spolehlivý přítel, jak v osobní, tak pracovní sféře. Pes je symbolem energetické přeměny nezkrocených a nevědomých myšlenek ve vědomé a usměrněné.

Dojde k vyřešení dlouhodobých sporů. V nejedné záležitosti dojde k přepólování. Pes je všeobecně příznivým znamením. 
Čekají nás změny související s potřebou rovnosti a svobody, s potřebou vypořádat se s materialismem, s ohledem na nové ideály. Těšit se v tomto roce můžeme na větší prosazování spravedlnosti a volání po základních právech a svobodách ( hmm, prezidentské volby jsou za rohem)Mnoho lidí vsadí na soběstačnost a samostatnost a najde v sobě najde odvahu bojovat za práva slabších a co bude výhodou, protože se jedná o zemního psa – nebude se zbraní v ruce, ale za pomoci inteligence. Právě dobrý úsudek a chytrá hlava patří do psí výbavy, která bude umožňovat zvládnout tento rok bez větších škrábanců. Zemní pes má velký talent na přežití, takže budeme bystře hledat řešení i z velmi zapeklitých situací. 

Co může naopak dostávat zabrat jsou naše nervy. Jednak je pes nadán velkou intuicí, takže můžeme mít potíže se zpracováváním emocí z okolí. A jednak je pes je nadán velkou podezíravostí, někdy vyhrocenou do té míry, že vyhraje nad rozumem i intuicí. To pak pes cení zuby na všechny okolo a není s ním rozumná řeč. Ani s námi v tomto roce mnohdy nebude.
Budeme oscilovat mezi samotou, kterou pes přirozeně vyhledává, aby načerpal sílu a klid, a touhou po společnosti, jež by umožnila zajistit vše potřebné i vytoužené. Pes přirozeně žije ve smečce, i kdyby ji tvořili jenom dva do páru. Svého partnera budeme milovat a nejspokojenější budeme v jeho blízkosti, zároveň si však budeme dělat starosti, zda i on nás miluje stejně. A protože prim tento rok hraje intuice – bude pro nás důležité, zda všechno mezi námi a milovanou osobou funguje. 

V tomto roce bude zvýrazněn prvek kooperace. Pes bude vědět, s kým navázat kontakt, aby se dílo dařilo a zavládla spokojenost. Nikdy však nemyslí jenom na sebe, ale vždy zachovává věrnost. A to nejenom ke svým blízkým, ale drží i s těmi, kteří jsou právě v roli slabších. Bezpráví všeho druhu nás proto bude v měsících psa velmi rozjitřovat a mobilizovat k akci.

Pes v práci je vítanou součástí každého týmu, se slabšími nejenže drží basu, ale zároveň je dovede povzbudit a hájit jejich práva. Kdo se před ním však musí mít na pozoru je šéf, pes sice patří k nejoddanějším pracovníkům, ale jenom tehdy, pokud autoritu vedoucího sám uzná. Jinými slovy, pokud k autoritě přilneme a vycítíme, že se jedná o člověka na svém místě, bude se dotyčný moci, více než kdy jindy, spolehnout na to, že ho podpoříme. Oproti tomu snahy o vynucenou autoritu budou končit fiaskem.

V oblasti zdraví bychom si měli dávat pozor především na duševní zdraví, kterému nebudou dělat dobře rozjitřené emoce následkem dělání si zbytečných obav i oprávněných tamtamů intuice. Rozčilovat nás bude taktéž bezmoc a bezpráví, takže pozor na prudké stoupání tlaku. Se zvýšeným stresem mohou souviset trávicí potíže. Trávící soustava bývá charakterizována jako oblast těla s největší působností tohoto znamení, proto bychom jí měli věnovat v tomto roce zvýšenou pozornost. A úprava životosprávy bude ideálním nástrojem, abychom se necítili pod psa.

Energie psa je nezdolná, pokud vsadíme na čestnost a dobré úmysly. Pořekadlo, že každý je štěstí strůjcem bude v roce 2018 platit do puntíku. To znamená reagovat na životní události dle svých možností, být ochotní naslouchat, být otevření, být přímí a upřímní. Mít pochopení pro slabosti druhých. Být přátelští, neodmítnout, pokud nás někdo požádá o pomoc. Také vážit si svého domova a rodiny - to je totiž nejvíc.

Ať je pro vás tento rok skvělý, a to po všech stránkách. Přeji vám hlavně ZDRAVÍ. To je základ všeho. Mějte se rádi,buďte k sobě upřímní a prožívejte každou volnou chvilku se svými blízkými. To je totiž to nejvíc. 

A moc děkuji za přízeň a krásné komentáře. 💛


Zdroje: zde a zde

středa 27. prosince 2017

Střípky....Vánoce 2017


Byly veselé a docela rychlé. Vůbec ten nástup letošních vánočních svátků byl nějaký rychlý a vlastně takový nijaký. Shodla jsem se na tom hned s několika lidmi. 
Štědrý den jsme si ale užili, a to hlavně děti. A to je nejdůležitější.
Dárků bylo nakonec docela dost, ač jsme jich plánovali pro každého jen pár, ale pak nás s babičkou napadlo ještě několik "diy" dárků (jako třeba deky a  polštáře pro kluky, pletené nákrčníky a čepice apod.) a tak bylo pod stromečkem dost plno.
Štědrovečerní ráno (to je divný spojení...) jsme šli tradičně zdobit strom zvířatům do lesa, poobědvali kubu a pak už se jen těšili na večer. Pak se ještě pouštěly lodičky a pálily prskavky. Na jablka jsme zapomněli. Rozkrojíme je na Silvestra...
A pak už jen večeře a večerní rozbalování.
Užili jsme si to, letos s babičkou i dědou...