úterý 18. dubna 2017

Takové byly....Velikonoce 2017


Letošní Velikonoce byly zase úplně jiné. Suprové. Kluci už totiž chodili hodovat (pomalu si na tohle slovo zvykám, protože my, půvdem Jihočeši, jsme vždy říkali koledovat) oba. Bobík už odříkal celou koledu a Bruňa spíš jen začátek. Hrozně je to ale bavilo. Tak jsem moc ráda, že si tuhle tradici snad osvojí a budou chodit každý rok. Zatím s nimi chodíme s velkým Bobem oba. Bob tedy tak trochu z donucení, protože v Praze se prý nechodilo a on přece nikdy koledovat nechodil, tak neví, proč by chodil teď (proč asi, že???) a já fotím a natáčím, abych měla památku. Občas si připadám jak pitomec. Žádnou jinou maminku ani tatínka jsem dosud šaškovat s foťákem neviděla. No to je jedno. Ty zážitky už se nikdy nevrátí a já to chci mít zdokumentované. Na spoustu věcí člověk časem zapomíná, tak ať mi ty vzpomínky formou fotek zůstanou, pokud zapomenu....





Nejlepší je naše sousedka, která každý rok vyndá na předzahrádku obrovský stůl, kde má pro koledníky vajíčka, sladkosti, nakrájený mazanec, beránka, nádivku a pro dospěláky arzenál alkoholu. Je to úžasný. Vždy je tam u ní nával a skvělý sousedský pokec.




Samozřejmě to, co kluky na koledování nejvíc bavilo, byly sladkosti, protože všude dostali čokoládové figurky, které já jim běžně nekupuji (čokoládové sladkosti nekupuji vůbec kvůli Bobíkovu atopáku). Měli takové malé Vánoce. Kdybych sladkosti neuklidila, byli by schopní rozbalit snad každou čokoládičku či figurku, kousnout do ní jen aby jí ochutnali...
No, hlavně, že se jim to líbilo.



  


Vajíčka jsem letos barvila přírodně. Klasika cibule, pak červená řepa a červené zelí. Z řepy a zelí se vůbec neobarvily, až jsem si někde přečetla, že se mají nechat louhovat ideálně přes noc, tak jsem to u zelí zkusila a povedlo se. Krásně zmodraly. Teda krásně...Všechna vajíčka zflekatěla. Ale umělecky, řekla bych. A tak jsem je ani nebarvila. Tedy, pár cibulových jsem pokreslila černou fixou (šlo to pěkně blbě) a bylo. Mně se líbila taková jaká byla, ale je fakt, že děti koledníky asi moc nezaujala. Spíš braly pamlsky, mi přišlo. Ještě, že naši kluci přinesli vajíčka barevná, takže jsem je přihodila a bylo hotovo. 
Po obědě pak u nás vždy probíhá soutěž o nejlepší velikonoční nádivku. Taky soutěžím. Ne vždy, ale když se mi nádivka povede, vždy donesu... Vše probíhá v místní hospodě, kde se sejdou všichni sousedé (někteří již veselí po ranní hodovačce) a veselíme se dál...
Jaké byly Velikonoce u vás?

7 komentářů:

  1. Krasne jste si to uzili. Vajicka nadherna. Barvim podobne a mam je taky flekate, cim to je, nevim. Pekny den. M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, Marci. Tak to jsem ráda, že je nemám flekatá sama:) Nevím, čím to je (vajíčka odmašťuji), ale líbí se mi to, tak to ani nezjišťuji.... Hezky den, P.

      Vymazat
  2. Náhodou se mi ta flekatá líbí, vypadají jako kdyby si to mramorovala. A je fajn, že učíš děti této tradici a je vidět, že sousedky z toho měly také radost.
    Prima dny přeji.
    Ála

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, díky. Jojo, u nás ve vsi se udržuje spoustu tradic - naštěstí...

      Vymazat
  3. Kdysi ještě když byl nášnejstarší malý jsme taky chodili na koledu všichni a já šaškovala s foťákem, muž taky dřív nikdy nechodil koledovat a docela se mu to zálibilo :-) a dnes už chodí kluci s tatínkem sami a my holky čekáme na koledníky doma. Krásné dny!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já doufám, že si to taky časem osvojí. Ona to je skvělá sousedská zábava. S každým se popovídá, popije...Já, být chlap, chodím naopak moc ráda:))

      Vymazat
  4. Moc krásné a vajíčka božské ♥

    OdpovědětVymazat